Několikakolová dotazníková šetření byla uskutečněna na základě nutnosti zjištění aktuálních potřeb subjektů v území a přesného definování cest, jakými vést vyvážený rozvoj venkovského regionu.
Dotazníková šetření byla vedena vždy komunitní metodou a řízenými rozhovory s představiteli subjektů a veřejnosti.
Dotazníky byly vyplněny buď samotnými subjekty, či ve spolupráci se zpracovatelem projektu nebo při příležitosti veřejných setkání a prezentací aktivit Železnohorského regionu.
Již ve fázi přípravy zpracování samotných dotazníků jedna oblast dotazníků cílila přímo na vyvážený regionální rozvoj venkova jako takový, druhá se úžeji vymezovala na oblast cestovního ruchu, která je dlouhodobou logickou prioritou rozvoje daného území.
Dále bylo dotazníkové šetření provedeno přímo mezi obyvateli a
návštěvníky regionu nezainteresovanými v organizaci MAS. Dotazování mezi obyvateli a návštěvníky regionu probíhalo hlavně prostřednictvím turistickým informačních center regionu. Území regionu disponuje celkem 5 informačními centry - Heřmanův Městec, Nasavrky, Přelouč, Seč a Třemošnice a s dalšíni informačními centry úzce spolupracuje, a to ať to jsou TIC Turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko či TIC Děda Vševěda v Rábech, TIC Chotěboř, TIC Ždírec n. Sázavou, TIC Čáslav a TIC Kutná Hora.
Výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli a návštěvníky regionu naleznete zde. Projednání účelu a cíle dotazníkového šetření bylo veřejně projednáno na akcích pro širokou veřejnost pořádanou nebo spolupořádanou MAS, na jednáních všech obcí v rámci jednání jednotlivých mikroregionů i na nejvyšších jednáních přímo MAS Železnohorský region v podobě valných hromad.
Tvorba otázek tedy přímo vycházela z dlouhodobého směru vývoje místního regionu - citlivého rozvoje v oblasti udržitelného rozvoje venkovské turistiky ve spojení s odbytem místní produkce, ochranou a péčí o krajinu a spoluprací se subjekty v oblasti širokého vzdělávání a osvěty. Tento směr otázek byl dán požadavky orgánů na základě dlouhodobého pozorování.
Souhrnné výsledky šetření odrážejí potřeby regionu a místních lidí, poptávku návštěvníků na rozvoj služeb a jdou ruku v ruce s mottem rozvoje místního regionu - posílení nezávislosti místní drobné ekonomiky.
Tato forma zjišťování poptávky z území je nejdůležitější formou definování zdrojů a potřeb na základě přímé komunikace s obyvateli, které statická statistická data nikdy nemohou nahradit.
V rámci dlouhodobé spolupráce s Univerzitou Pardubice a jejími studenty byla zpracována i řada ročníkových prací na zhodnocení stavu území regionu, zjištění jeho potřeb, problémů a předností. Studenti byli také využití k dotazníkovému šetření v území regionu. V jednotlivých obcích komunikovali s místními obyvateli a návštěvníky a zjišťovali dané informace
Vyhodnocení dotazníkového šetření
V rámci dotazníkového šetření bylo navráceno celkem 292 dotazníků od následujících subjektů:
- svazky obcí - 6 dotazníků
- obce - 72 dotazníků
- neziskové subjekty - 52 dotazníků
- podnikatelské subjekty - 62 dotazníků
- mateřské a základní školy - 40 dotazníků
- obyvatelé a návštěvníci regionu - 60 dotazníků, krom vyplněných dotazníků bylo se zástupci veřejnosti hlavně komunikováno osobně a byly tak zjišťovány jejich poznatky a požadavky.
Výsledky dotazníkového šetření slouží jako konkrétní zdroj informací pro analýzu a SWOT analýzu Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS ŽR 2014-2020 . V rámci proběhlého dotazníkového šetření byly získány také detailní kontakty na jednotlivé subjekty v území a byly zjištěny detailní informace o daných subjektech.
Krom těchto informací, které sloužily, jako podklad pro analýzu území, MAS získala přehled požadavků a potřeb od místních aktérů. V rámci dotazování bylo zjištěno celkem 653 projektových záměrů od následujících subjektů:
- svazky obcí - 11 projektových záměrů
- obce - 445 projektových záměrů
- neziskové organizace - 45 projektových záměrů
- podnikatelské subjekty - 78 projektových záměrů
- mateřské a základní školy - 74 projektových záměrů
S těmito požadavky bylo dále pracováno při přípravě strategické části a nastavení strategických cílů území jejich prioritních oblastí a opatření. Dané požadavky sloužili také jako hlavní podklad při výběru jednotlivých opatření a fichí programových rámců a nastavení finančního plánu.