Informace z Konference VENKOV 2010
MAS Železnohorský region a MAS Kunětické hory se zúčastnily a prezentovaly na celorepublikové akci.
Celá verze Zpravodaje SPOV
http://www.spov.org/zpravodaj-1/default.aspx
Výtah:
Na národní konferenci VENKOV 2010 v Lázních Bělohrad v Královéhradeckém kraji zaznělo ve dnech 23.-25. listopadu 2010 mnoho
nových myšlenek a byla nastolena řada témat, které hodnotily současné postavení venkova a zejména se zamýšlely nad budoucností
venkovské politiky po roce 2013. Nebo spíše politik pro venkov, protože pestrost regionů, kde žijí venkované je rozmanitá, a stejně
takový by měl být i přístup k podpoře venkova, který by se měl opírat zejména o místní aktéry a jejich spolupráci.
I když se výstupy
konference budou ještě upřesňovat, tak její aktéři nastolili hlavní trend, který by měl směřovat k podpoře venkova metodu LEADER na
všech úrovních a do všech budoucích programů a vyslovili se pro nový samostatný evropský fond pro podporu místní ekonomiky a venkovské
obce a spolky vedle fondu pro zemědělce a potravináře.
Na konferenci zazněl také například apel předsedy Agrární komory Jana Veleby k vytvoření "aliance užší spolupráce tří partnerů" - Agrární komory, Spolku pro obnovu venkova a Národní sítě MAS -
pro prosazení nové politiky venkova a zemědělství po roce 2013 na vládní i evropské úrovni.
Účastníci třídenní Národní konference Venkov 2010 diskutovali o budoucnosti venkova
Jak byměl vypadat venkov v roce 2020 se
zamýšleli zástupci obcí, zemědělců, regionů,
odborných institucí a místních akčních skupin
za účasti klíčových představitelů ministerstva
zemědělství,ministerstva promístní rozvoj
a Královéhradeckého kraje. Jen týden po
zveřejnění prvního návrhu směrnic Společné
zemědělské politiky Evropské unie se nad
zkušenostmi ze současného stavu a vývoje
situace na venkově i nad výzvami ke změnám
pojetí rozvoje regionů účastníci pokoušeli
hledat odpověď a navrhli priority pro právě
se formující politiky pro venkov.
VENKOV MÁ SVÉ MINISTERSTVO
Na programu konference byla jednání
u několika pracovních stolů, u nichž účastníci
společně diskutovali o návrzích řešení
budoucnosti venkova. Po celou dobu se nejrůznějších jednání a seminářů účastnil i náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel.
Ten uvedl, že je osobně velkým zastáncem
přejmenování našeho úřadu na ministerstvo
zemědělství a venkova.
VENKOV BY MĚL BÝT SPOLEČENSTVÍM
ZDRAVÝCH A ŠŤASTNÝCH LIDÍ
Návrhy a příspěvky zástupců zahraničních
sítí rozvoje venkova, českých a moravských
expertů a odborníků a zástupců zahraničních
regionů ve třech tematických workshopech
a ve společném jednání hodnotily současné
neudržitelné trendy ve směřování společné
zemědělské politiky i rozvojové záměry krajů
a hrozící úpadek ekonomické i sociální úrovně
venkovských oblastí. Hledání lepších nástrojů
a cest k udržitelnému rozvoji venkova
bylo hlavní náplní celého záběru jednání.
Na hlavním společném zasedání účastníci
vyslechli návrhy evropských nevládních organizací
ELARD a PREPARE, zástupců Spolku
pro obnovu venkova,místních akčních skupin
z ČR i zahraničí, Agrární komory a Národní sítě
MAS. Zástupci těchto organizací kriticky
hodnotili trendy nerovnosti evropských politik,
slabé finanční nástroje i globální trendy
zasahující venkov a představili své návrhy na
změnu, lepší správu i zacílení příštích programů,
promyšlené propojení financování s legislativní
podporou udržení a zlepšení života
venkovského prostoru jako základního bohatství
a zdrojnice naší evropské identity, která
by za rovných podmínek pro venkovské
obyvatele měla mít sílu vzdorovat unifikaci
odcizení v globálnímspolečenství. Venkov by
měl zůstat místem pro plnohodnotný život,
místem spolupráce, vyváženého komplexního
rozvojemístemse srovnatelnou avšak svébytnou
kvalitou života.
PROGRAMY SE MUSÍ
PŘIZPŮSOBOVAT REGIONŮM,
NE REGIONY PROGRAMŮM
Ve třech tematických pracovních skupinách
pak účastníci navrhli priority pro další
konání ve prospěch venkovských oblastí, jejich
kulturního bohatství, sounáležitosti
místních obyvatel na venkově, rozvoj regionálních
ekonomik, pro udržení středoevropské
kulturní krajiny a venkovského
osídlení jako nástroje pro udržení kvality života.
Specifickým tématem je v posledních
letech inovativnost projektů, určení, co je to
vlastně inovace, spolupráce regionů a její
kvalita a podněcování pro venkov dříve typické
dobrovolné angažovanosti v rozvoji
místa či obce. Těmto tématům byly věnovány
speciální semináře a účastnící zformulovali
další úkoly k řešení.
VENKOV POTŘEBUJE
INTEGROVANÁ ŘEŠENÍ
Závěrem konference je zcela jistě požadavek,
aby podpora rozvoje venkova byla lépe
koordinována, evropské fondy byly více podřízeny
jednomu rámci, ale zejména se pružně
podřizovala potřebám regionů a ne regiony
podmínkám programů. Stále více zaznívá
hlas pro posílení spolupráce městských
a venkovských oblastí, vzájemný respekt samospráv
a udržení správy v malých obcích.
Silně také převažuje volání po opravdové
změně Společné zemědělské politiky, aby pomáhala
rozvíjet kvalitní života a ekonomickou
sílu venkova i evropskou kulturní krajinu moderními
nástroji, podporou spolupráce a chytré
provázanosti, podporou aktivních a zejména,
aby pružně reagovala na současný stav
světa a globální trendy, klimatické změny i kritický
úbytek biodiverzity a efektivně přispívala
k dlouhodobé udržitelnosti.
Organizátoři a účastníci konference považují
za užitečné, aby v příštím období
vznikly pro zemědělství a venkov dva oddělené
rozvojové koncepty. První zaměřený na
ochranu udržitelné produkce, krajinu, potraviny
a zemědělství. Druhý rozvojový koncept
by se pak orientoval na ekonomiku venkova
a na rozvoj spolupráce, soudržnost venkovských
regionů a komunit a mobilizaci místních
zdrojů, inovace a modernizaci venkovského
životního stylu. Právě druhý koncept
by pak měl být realizován přednostně metodou
LEADER, tedy na základě iniciativy zespoda,
se zapojením místních komunit, podnikatelů
i neziskového sektoru.
LEADER - NADĚJE NA LEPŠÍ
BUDOUCNOST VENKOVA
Pro období 2014-20 silně znějí převažující
návrhy, aby se právě metoda LEADER stala
součástí všech programů, které budou své cíle
realizovat ve venkovském prostoru. Jednotlivé
místní akční skupiny také volají po samostatnosti,
budoucí programby jimměl více důvěřovat
a více než poslem opatření by měly
být správci globálních grantů pro své regiony.
"Konference Venkov 2010 byla zcela jistě
významným příspěvkem k diskusi o lepším
přístupu k venkovu a o jeho naději na lepší budoucnost,"
řekl v závěru předseda Národní sítě
místních akčních skupin, František Winter.
Organizátorem konference bylo Krajské
sdružení Národní sítě Místních akčních skupin
ČR, o.s. v Královéhradeckém kraji s podporou
Ministerstva zemědělství ČR, Spolku
pro obnovu venkova ČR, Národní sítě Místních
akčních skupin ČR, o.s., Agrární komory
ČR, Královéhradeckého kraje a významnou
dobrovolnou pomocí jednotlivých lidí
z MAS v Královéhradeckém kraji.
Závěry Národní konference VENKOV 2010:
Návrhy tematických pracovních workshopů, jichž se účastnilo celkem 290 účastníků:
Blok A: Regionální produkce, spotřeba a místní ekonomika
POSÍLENÍ KLADNÉHO VZTAHU K MÍSTU BYDLENÍ, PODNIKÁNÍ A TRADICÍM
1. Odstranění překážek
- Zjednodušení legislativy
- Omezení byrokracie
- Přátelská "pravidla pro drobné podnikání"
2. Podpora místních řešení
3. Posílení rolí MAS = rozhodování na místní úrovni
- Role: - vzdělávání
- poradenství
- propagace
- propojování, partnerství, spolupráce ekonomických subjektů
4. Podpora malých podnikatelů
- Pobídky
- Venkov = atraktivní místo k bydlení a následně i k PODNIKÁNÍ (stěhování firem na venkov)
5. Ekonomická, ale i sociální motivace
- Otevřít možnost vzniku regionálních podnikových "družstev"
6. Posílení soběstačnosti regionů
- Podpora regionálního trhu, poptávky a nabídky
- Pracovní trh - práce místních v obci = odpovědnost za dílo a život v obci
Blok B: Život na venkově po roce 2013
POSÍLENÍ ODPOVĚDNOSTI K MÍSTU, KDE ŽIJEME
1. Odstranění bariér pro kvalitní projekty v legislativě a dotační politice
2. Zachování dotačního systému metodou LEADER (tvrdé i měkké projekty; rozšíření do oblastí MŽP, MPSV, MMR, MŠMT)
3. Daňový systém přátelský k venkovu - Rozpočtové určení daní a vyřešení uznatelnosti DPH v rámci Programu rozvoje venkova
4. Zachování malých obcí a jejich svéprávnosti
5. Uplatňování metod komunitního projednávání na všech úrovních
6. Udržení / zachování školství na venkově a podpora vzdělávání všech věkových skupin
7. Zajištění základní občanské vybavenosti a sociální infrastruktury
Blok C: Ochrana klimatu a zemědělská krajina střední Evropy
VŽDY RESPEKTOVAT IDENTITU MÍSTA A ZACHOVAT ROZUMNÉ MĚŘÍTKO A HARMONII
1. Stav krajiny JE výsledek lidské činnosti a probíhajících klimatických změn.
- Chceme zlepšit její stav a navrhnout využití všech jejích funkcí: estetická, protierozní a protipovodňová, ovlivňující kvalitu života
místních obyvatel, energetická, rekreační
2. Máme tyto nástroje:
- Komplexní pozemkové úpravy, Správná zemědělská praxe, Dotační politika
- Klíčoví hráči jsou: Vlastníci pozemků, Uživatelé pozemků, Hospodařící zemědělci, Stát
3. Co je třeba:
- Osvěta a vzdělávání!!!
- Příklady dobré praxe
- Iniciace společenské objednávky (údržba krajiny jako pracovní příležitost)
- Vyjasnění a ujednocení DP ve vztahu ke krajině
- Zapojit veřejnost do plánovacích procesů (Územní plán, Komplexní pozemkové úpravy a další rozhodování - vyhlašování chráněných
krajinných prvků a lokalit)
- Krajinné plánování za účasti veřejnosti ukotvit legislativně jako povinnou součást KPÚ
- Posílit roli MAS a využít jejího potenciálu při formování územního rozvoje
Organizátoři a účastníci konference považují za užitečné, aby v příštím období vznikly pro zemědělství a venkov dvě
oddělená pojetí, avšak ve společném a koordinovaném rámci: první zaměřené na ochranu udržitelnou produkci, krajinu,
potraviny a zemědělství, a druhý rozvojový, zaměřený na ekonomiku venkova a na rozvoj spolupráce, soudržnost
venkovských regionů a komunit a mobilizaci místních zdrojů, inovace a modernizaci venkovského životního stylu.
Pro období 2014-20 silně znějí převažující návrhy, aby se právě metoda LEADER stala součástí všech programů, které
budou své cíle realizovat ve venkovském prostoru. Jednotlivé MAS také volají po samostatnosti, budoucí program by jim měl více důvěřovat a více než poslem opatření by měly být správci globálních grantů pro své regiony.
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 29.11.2010 v 10:28 hodin